Bolest hlavy,migréna

Bolesti hlavy z pohledu Tradiční čínské medicíny

Nástup:

• rychlý nástup s krátkým trváním odpovídá zevnímu napadení chladným větrem.
• postupný nástup v záchvatech odpovídá vnitřní příčině.

Doba:

• denní odpovídá nedostatečnosti YANG nebo QI
• noční odpovídá nedostatečnosti krve nebo YIN

Dle původu:

Vnější

• napadení chladným větrem – bolesti v zátylku a zhoršující se v chladném a větrném prostředí, provázeny jsou horečkou se současným odporem k chladu
• Napadení horkým větrem – bolesti jsou rozpínavé (hlava je na prasknutí) a zhoršují se v horkém a větrném prostředí, provázeny jsou horečkou se současným odporem k horku
• Napadení vlhkým větrem – bolesti jsou provázeny pocity tíhy v hlavě, (jakoby zabalená) pocitem tíže v končetinách a po těle, tlaky na prsou a nechutenstvím

Vnitřní:
Z nedostatku:

• nedostatečnost QI – bolesti jsou přetrvávající, provázeny slabostí, lehkými závratěmi, spontánním pocením, zhoršují se fyzickou námahou, puls je prázdný
• nedostatečnost krve – bolesti se zhoršují odpoledne a jsou doprovázeny závratěmi, bušením srdce, bledou pletí, bledými rty, pocitem horka v dlaních a ploskách, puls prázdný a hluboký či prázdný a rychlý
• nedostatečnost ledvin – bolesti jsou provázeny pocitem prázdnoty, bolestmi a slabostí v bedrech a kolenou, puls je hluboký a prázdný .

Z nadbytku:

• stoupající YANG jater či oheň jater – bolesti jsou rozpínavé a bušící, hlava se chce rozskočit, jsou doprovázeny závratěmi, pískáním v uších, zarudlým obličejem, nespavostí a rozčilováním, příznaky se zhoršují hněvem, puls je rychlý a plný
• vlhký hlen blokuje dráhy – bolesti jsou rozpínavé, provázené závratěmi, pocitem tíhy v hlavě (jakoby zabalená), tlaky kolem žaludku s pocitem zvracení, puls je rychlý a plný
• stagnace krve – bolesti jsou přetrvávající, vrtavé či bodavé na fixním místě v hlavě, v anamnéze možný úraz hlavy, puls pomalý

Lokalizace:

• týl a šíje odpovídá buď zevnímu napadení chladným větrem nebo nedostatečnosti ledvin
• čelo odpovídá horku v žaludku nebo nedostatečnosti krve
• spánky odpovídají buď zevnímu napadení chladným větrem i horkým větrem nebo vnitřnímu ohni v játrech a ve žlučníku
• vrchol hlavy odpovídá nedostatečnosti krve jater
• celá hlava odpovídá zevnímu napadení chladným větrem

Migréna - co s ní?

Ke spuštění migrény můžou vést různé tělesné faktory a faktory prostředí, jako je jídlo, hormonální změny, počasí a stres. Avšak, co je důležité vědět, že takovýto spouštěč může být pro každého jiný. Někomu migrénu spustí špatné počasí, jinému nikoli. Může jít jak o silné slunce, sluneční záření a světlo, tak i vlhko, barometrické změny tlaku. Endokrinní změny v organismu mají výrazný vliv na bolest hlavy a souvisejí především s nerovnováhou hormonů během menstruace, těhotenství či menopauzy u žen. Právě z těchto důvodů se klinická deprese i migréna týká vyššího procenta žen, než mužů. Podle výzkumů v této oblasti se stoprocentně hereditární vlivy nepotvrdily, avšak dědičné predispozice podle odborníků výrazný vliv na rozvoj migrény sehrávají. Je přibližně padesátiprocentní možnost, že u dítěte se budou vyskytovat tendence k migrénám, jestliže jeden z rodičů jimi trpěl, a pětasedmdesátiprocentní možnost výskytu, jestliže migrénou trpí oba rodiče.

Léčba zahrnuje převážně medikamentózní přípravky, pomáhají taky relaxační metody, které však bývají účinnější ještě před úplným rozvinutím migrény. Když se objeví prudké a dlouhotrvajícíbolesti hlavy a tyto migrény nejsou situační, naopak, vyskytují se relativně často u daného jedince, je potřebné, aby člověk zašel ke svému praktickému lékaři, který podle vyšetření posoudí další postup. Farmakologické přípravky, které se používají na léčbu migrénových stavů můžeme klasifikovat jako symptomatické, tj. akutní, zaměřené na odstranění migrény a její symptomů. Druhou skupinou jsou léky profylaktické, tj. preventivní.

Tyto se doporučují za účelem prevence či snížení počtu migrénových záchvatů u těch pacientech, u kterých se vyskytují časté migrény, tedy dva či vícekrát za měsíc. Tyto léky jsou tedy prevencí před dalším atakem migrény, neléčí symptomy, když už se migréna objeví. Tzv. beta-blokátory jsou nejčastěji předepisované léky a považují se za efektivní preventivní léčbu. Antidepresiva mohou taky zmírňovat migrény, a to svým částečným analgetickým účinkem, jelikož ovlivňují funkce serotoninu, který ovlivňuje pociťování bolesti a přenáší nervové impulzy v mozku. Další skupinou léků jsou blokátory kalciových kanálů, které zabraňují zužování cév (vazokonstrikci) a tím bolesti, která toto zužování cév doprovází. Můžeme říct, že při migréně to co bolí, není hlava, ale právě prudké zužování a rozšiřování cév a tepen v oblasti hlavy. Bolest hlavy, a teda migrény můžeme tedy zařadit mezi cévní onemocnění. Jakákoli bolest je vývojově určena k tomu, aby člověka varovala, resp. informovala o tom, že dačo ve vnitřním prostředí organismu, nebo na povrchu, není v pořádku a vyžaduje nápravu. Proto i migréna může být varovným znakem vážnějších onemocnění a je tedy potřebné jí věnovat pozornost. Při jakýchkoli dlouhotrvajících stavech migrény kontaktujte svého ošetřujícího lékaře nebo specializované zařízení pro léčbu bolesti.

Jak na migrény

Příznaky migrény mohou být natolik vysilující, že podle nedávného průzkumu až jedna čtvrtina lidí vyhledá lékařskou pomoc na pohotovosti. Na druhé straně však více než polovina lidí trpících migrénami nikdy nekonzultuje tento svůj problém se svým lékařem. Je pravda, že neexistuje definitivní lék na migrénu, ale rozhodně nemusíme dovolit migrénám ovládat naše životy. Nabízíme Vám šest lékařsky ověřených způsobů, jak bojovat se silnou bolestí hlavy.

• Získejte diagnózu
  Proč více lidí trpících migrénami nenavštíví svého lékaře? Protože jsme zvyklí, že úlevu od bolesti najdeme více-méně spolehlivě v běžném léku utišujícím bolest. Jelikož bolesti hlavy jsou považovány za normální, nemnoho lidí odbornou pomoc vyhledá. Ovšem jenom v lékařské ordinaci můžete najít moderní medikamenty, které nejenom utlumí bolest, ale dokážou ukončit její průběh bez toho, aby se dostavila ospalost nebo otupělost mysli.
• Zneškodněte jí v počátcích
  Nikdy neignorujte prvotní příznaky přicházející migrény. Většina léků proti bolesti běžně dostupných v lékárnách (aspirin, ibuprofen, apod.) pozbývá plný účinek, když bolest postupuje a dostaví se i další již zmíněné symptomy.
• Žijte aktivně
  Chůze, jogging, plavání nebo aerobic můžou pomoci předcházet migrénovým stavům. Fyzické cvičení stimuluje tělo k vylučování endorfinů, hormonů, které zlepšují náladu a tak odbourávají stres, který je jedním z nejběžnějších spouštěčů migrén.
  Toto se týká ovšem jenom prevence. Migréně v počátcích fyzické cvičení rozhodně nepomůže, naopak, bolest hlavy se zintenzivní.
• Neopouštějte své zaběhané koleje
  Možná, že to bude znít nudně, ale držet se rutiny je v případě migrén prospěšné. Je to proto, že změny v denním rozvrhu - dlouhý spánek o víkendech, vynechávání snídaně, nebo nepravidelná fyzická aktivita - to všechno snadno nastartuje bolesti hlavy. Snažte se jít spát v pravidelnou dobu, přes den nevynechávat jídla a jíst podle možnosti ve stejnou dobu. I nízká hladina cukru v krvi může způsobit nástup migrény.
• Neberte si věci tak k srdci
  Stres patří k nejčastějším spouštěcím mechanizmům migrény, naučit se s ním bojovat značí snížit pravdìpodobnost migrény, nebo alespoň zmírnit její projevy. V podstatě cokoliv, co odvede Vaši mysl pryč od všech každodenních starostí má příznivý vliv na duševní rovnováhu, která je v boji s migrénami nezbytná.
  Tip na zmírnění stresu: postupné uvolňování svalů nejenom předchází, ale i zmírňuje bolesti hlavy. Najděte si tichou místnost a lehněte si na pohodlný povrch. Několikrát se zhluboka nadechněte a začněte postupně svírat a uvolňovat různé svaly ve směru od hlavy k patám. Když je sval napnutý, zadržte na dech na několik sekund. Pak sval uvolněte a pomalu vydechněte.
• Zjistěte, které jídlo Vám způsobuje migrény
  Je známé, že některá jídla a přísady mohou spouštět migrény. Například čokoláda obsahuje látky, které vyvolávají bolest hlavy rozšiřováním cév. Mezi další běžné „spouštěče“ patří vyzrálý sýr, alkohol, marinovaná jídla, banány, cibule, glutaman sodný a konzervant aspartam/fenzlalanin.

Nedovolte tedy, aby Vám migréna pokazila den, nebo dokonce několik dnů. Pokuste se zamezit preventivně jejímu vzniku už když cítíte, že nastupuje. Prevence je úspěšnější, než pak když už migréna nastoupí.

Na migrénu vrtání hlavy nestačí

 Bolest hlavy je častá - v průběhu života se s ní setká přes 90 procent lidí. Bolest hlavy přitom většinou ustoupí během několika málo hodin. Stejně jako při chřipce či jiných nemocech.

Jenže migréna, to už je jiná káva. S tou si sami neporadíme. Tady už potřebujeme lékaře jako sůl. Migrénu lze definovat jako občasnou bolest hlavy, trvající od 4 do 72 hodin. Doprovázena je nevolností a zvracením. A pozor! Bolí-li vás hlava každý den, nemáte pravděpodobně migrénu. Protože migréna je něco více než pouze bolest hlavy. Migréna je celkový špatný stav, kdy většina lidí není schopna pokračovat v normální - i té nejjednodušší - denní činnosti.

Typické pro migreniky je svoji nemoc skrývat a utajovat i před svými nejbližšími. Bojí se, že ublíží rodině, že budou mít problémy v zaměstnání, ve vztazích. A podle toho také vypadá léčba. Zatímco například ve Skandinávii se běžně léčí léky, které jsou na migrénu určeny, u nás se často migrenik spokojí s běžnými léky proti bolesti hlavy nebo na zvýšenou teplotu.
Jaké jsou tedy příznaky migrény? Bolest hlavy, poruchy vidění, pocit nemoci, zvracení, světloplachost, nechutenství a apatie. A co s tím? „Někdo musí klidně ležet v tichém, zatemněném pokoji, dokud záchvat neustane. Mnozí nesnesou ani pomyšlení na jídlo, nemohou se pro nevolnost ani napít,“ říká MUDr. Jolana Marková, předsedkyně sekce České Neurologické společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Návrat k normálu trvá často ještě další den, protože příznaky únavy a vyčerpání přetrvávají i poté, co ustoupí bolest hlavy. Vzácně se lidé cítí po záchvatu velmi dobře. Je to především z úlevy, že záchvat odezněl.
A jak často na nás migréna útočí? „Může to být rozdílně dokonce i u stejné osoby,“ vysvětluje dále MUDr. Marková. „Záchvaty se mohou projevit jednou nebo dvakrát za měsíc, ale někteří nešťastníci mohou trpět záchvaty jednou až dvakrát týdně. Záleží na aktuálním stavu organismu, například hormonální situaci u žen nebo stresech doma či v zaměstnání nebo také na změnách počasí.“
Podle výzkumů postihuje migréna například ve Velké Británii téměř 10 procent populace. V Dánsku je to zhruba 8 procent, ve Spojených Státech je to šest procent mužů a 18 procent žen. Pouze málo lidí s migrénou však navštíví lékaře. Mnozí migrenici totiž žijí s falešnou představou, že jim nelze příliš pomoci. Jiní mají pocit, že by plýtvali lékařovým časem, protože mezi záchvaty jsou zdraví.
Migréna postihuje více ženy než muže - v poměru tři ku jedné. Zřejmým důvodem tohoto rozdílu mezi pohlavími jsou hormonální změny u žen, což také vysvětluje skutečnost, že až do puberty postihuje migréna více chlapce než dívky. Nejméně 90 procent lidí trpících migrénou prodělalo první záchvat před čtyřicátým rokem věku. U většiny lidí začíná migréna během dospívání nebo krátce po dvacítce. Byla ale diagnostikována i u malých dětí a dokonce i kojenců. Zřídkakdy začíná migréna u lidí starších 50 let.
Ačkoli lékaři dodnes nevědí, proč lidé trpí migrénou, je známo, že některé věci prostě spouštějí záchvat. Spouštěcí faktory se mohou během let měnit, i když záchvaty zůstávají stejné. V mladším věku mohly být nejdůležitějšími spouštěcími faktory stres či dlouhé ponocování.Většina lidí si přečetla nebo jim to někdo řekl, že pokud trpí migrénou, mají se vyvarovat požívání sýru, čokolády a červeného vína. Bohužel, u většiny lidí prosté vyvarování se určité stravy k odehnání migrény nestačí.
A nejčastější spouštěč migrény? Údajně je to čokoláda, sýr a citrusové plody. Alkohol, obzvláště červené víno, je rovněž známým spouštěcím faktorem. Úplně nejčastějším spouštěčem je ale stres! Hned za ním je nedostatek spánku, hlad, změny počasí, menstruace, alkohol, fyzická námaha a dokonce také sex.
Pro léčbu slabých záchvatů je možné použít volně prodejné léky na bolest či jejich silnější varianty, které jsou obvykle na předpis. Tyto léky ovšem pouze tlumí bolest, ale neodstraňují příčinu migrény. Pro léčbu středních a silných záchvatů je možné užít moderní léky - triptany (například lék Cinie), které nejen tlumí bolest, ale zabraňují rozvoji záchvatu a omezují pocit nevolnosti, zvracení a další doprovodné příznaky migrény jako je citlivost na světlo či zvuky. Bohužel, triptany používá k léčbě zhruba pouhých 13 procent migreniků. Přitom tyto léky migrénu dokáží úspěšně léčit. V každém případě je ale nutné se před podáváním léků obrátit na svého lékaře.
Existují i nějaké přírodní léky na léčbu migrény? Studie ukázaly, že kopretina řimbaba může zabránit záchvatům migrény. Někdy a někomu pomáhá také akupunktura a akupresura. A to i přesto, že nikdo přesně neví, jak akupunktura při prevenci záchvatů migrény působí. Přesto některým postiženým velmi pomáhá. Úlevu může přinést také tlak na citlivé body během záchvatu - tedy akupresura.
Pomoci někdy mohou také masáže ke snížení napětí ve svalech. Pokud se provádí pravidelně, může masáž minimalizovat bolest hlavy pocházející ze stresu. Některým lidem pak prospívá masáž kombinovaná s použitím aromatických olejů (aromaterapie), protože oleje mohou zmírnit určité problémy včetně špatného spánku nebo bolesti z vedlejších nosních dutin.
Nejstarší známé pojednání o migréně je zaznamenáno na papyru z roku 1200 před Kristem, který byl nalezen v hrobce v Thébách. Zaznamenává magické zaříkávadlo, které má být účinné proti typu bolesti hlavy známému jako poloviční skráň. Léčení sahalo od modliteb a zaříkávání až k nebezpečnému „umění“ trepanace: její snahou bylo vypudit démony odpovědné za bolest. Trepanace je odstranění části kosti z lebky. Její známky vykazují lebky datované zhruba kolem roku 7000 před naším letopočtem. Není sice známo, zda tu šlo o specifickou léčbu bolestí hlavy, nicméně existují důkazy, že trepanace byla prováděna jako léčba úporné migrény ve Francii sedmnáctého století.
Jiné historické léčebné metody byly pravděpodobně účinnější. Jedním z léčebných postupů, datovaným z doby Egypta, bylo přivázání hliněného krokodýla k hlavě postiženého pomocí lněné pásky, na které byla napsána jména bohů. Tlak na měkké pokrývky lebeční měl zmírnit bolest.

Bolest

Podobně při stavech různých nachlazeních a onemocněních jsou ženy převážně odolnější a i navzdory chřipky vykonávají běžné činnosti kolem domácnosti, péči o děti nebo pracovní úkoly, zatímco muž v obdobní situaci vyžaduje péči, klid na lůžku a teplou polévku. I když je tento obraz fungování velice zjednodušený a neplatí stoprocentně, bolest je vskutku velmi subjektivní a každý jedinec ji prožívá po svém. Navíc v ní sehrávají roli i jiné, například osobnostní faktory, tendence k úzkostlivosti člověka aj. Prožitek bolesti je zhoršován kupříkladu úzkostí, nejistotou či obavami. Také v případech, je-li očekávána (u zubaře, při píchání injekci lékařem apod.) Pokud je nečekaná, způsobí krátkodobou fyziologickou reakci, která odezní a nemáme kdy ji registrovat intenzivněji. (např. když nám někdo náhle strhne náplast z kůže). Samozřejmě bolest je zejména podmíněna biologicky. Všude po těle máme receptory bolesti zvané nociceptory, které vedou pocity bolesti do specifických oblasti mozkové kůry, kde se zpracují. Rozlišuje se bolest akutní (prudce a rychle probíhající), chronická (vleklá) a epizodická (opakující se). Jiný typ dělení je na bolest fázickou, kterou cítíme bezprostředně po zranění. Bývá ostrá, intenzivní, avšak rychle pomine. Kdežto tonickou bolest cítíme až později po zranění. Tato není tak intenzivní, zato trvá dlouho.
Když je bolest tak nepříjemná a pro člověka představuje hrozbu a něco, čemu se snaží vyhýbat, proč tedy existuje? K čemu je dobrá? Jaké jsou vůbec její funkce? Bolest má především obranní a varovní charakter. Chrání organizmus před zraněním a poškozením. Představte si, že by jste se dotkli rozžhavené ploténky sporáku a necítili by jste, že se vám pálí ruka. Bez bolesti by jsme nevěděli, že je něco s námi v nepořádku a že by se s tím mělo něco dělat. Necítili bychom, že nás bolí hlava a že nejspíš máme chřipku, že nás bolí žaludek, poněvadž jsme snědli pokažené jídlo (a tudíž ho jedli dál) anebo že voda ve vaně je pro koupel příliš horká. Jako děti bychom se nikdy nenaučili, že máme dávat pozor na pády a rozbitá kolena, jelikož to bolí. Co je zajímavé a napovídá o nezbytnosti bolesti jako obranného mechanizmu je fakt, že ze všech smyslů, jedině bolesti není organizmus nastaven se přizpůsobit. Když večer jdeme spát a zhasneme světlo, zrakové receptory se po chvíli přizpůsobí a pomaly začneme ve tmě rozeznávat obrysy nábytku. I čich se přizpůsobí okolnostem. Například když do tramvaje nastoupí někdo kdo zapáchá, po jistém čase zápach nevnímáme tak intenzivně. Ramínkové hodinky na ruce nebo brýle na nose taky po krátkém okamžiku přestáváme vnímat a podobně je to se sluchem i chutí. Avšak bolest a receptory, které ji zaznamenávají se bolestivým podnětům nepřizpůsobují a cítíme ji do té doby, dokud trvá podnět, který ji vyvolává. V extrémních případech je pro organizmus jedinou úlevou a obranou upadnutí do šoku nebo bezvědomí, co je vlastně obranný mechanizmus před nepřestávající a nesnesitelnou bolestí.
Bolest nám tedy vždy něco signalizuje. Poslouchejme tedy naše tělo, co nám říká. Je jediné, které máme. Tak jak jsme závislí na jeho správném fungování, je i ono závislé na tom, jak o něj pečujeme.